Co znamená Epiphany? – starověké a současné zvyky

Během Vánoc máme další velmi významný svátek, Zjevení Páně, běžně známý jako Epiphany. V současnosti je 6. leden kromě pracovního volna navíc spojen především s církevní slavností a již několik let také s akcí pořádanou v mnoha městech Polska - Tříkrálovým průvodem. V dávných dobách byl však tento den spojen s mnoha tradicemi a starými polskými rituály. Seznamte se s minulými a současnými zvyky oslavy Zjevení Páně.

Epiphany - jaký je to svátek?

Jak jsme již uvedli výše, Zjevení Páně je neodmyslitelně spjato s Vánocemi a v prvních stoletích křesťanství se slavilo ve stejný den, tedy 6. ledna. Tato tradice přežila v pravoslavných církvích. 

A kdo byli Tři králové? Říká se jim také mudrci z východu a kouzelníci a jmenují se: Casper, Melchior a Balthazar. Podle evangelia sv. Matouš, panovníci vedení hvězdou se vydali na dlouhou cestu, aby vzdali hold novorozenému Ježíškovi a nabídli mu královské dary: zlato, myrhu a kadidlo. Na památku této události se v den Tří králů v kostelech žehná křída a kadidlo, které si pak věřící odnášejí do svých domovů. Touto posvěcenou křídou pak napíšou na vstupní dveře symboly K+M+B (první písmena jmen králů) nebo C+M+B (latinská zkratka: Kristus žehnej tomuto domu). 

Jak se v minulosti slavilo Zjevení Páně?

Ve starověkém Polsku byl Zjevení Páně slavnostním dnem, během kterého se lidé vzájemně navštěvovali, nabízeli si jídlo a dávali si drobné dárky. Již v předvečer tohoto svátku se konal rituál uhašení starého ohně v krbu, aby se druhý den zapálil nový plamen, často vycházející z kostelních svíček. Od té doby bylo zakázáno přinášet do domu jakýkoli jiný oheň, protože se věřilo, že takový požár může způsobit neštěstí obyvatelům.

Epiphany Eve byl také dnem, kdy mladé dívky obcházely domy, kde bydlely potenciální kandidátky na manžela, a zpívaly svým hostitelům vánoční koledy. Za to však nevzali žádné dary. Poté se všichni obyvatelé vesnice sešli na jednom místě, aby si společně zazpívali a oslavili nadcházející Zjevení Páně.

Přeji štědrý den

Zjevení Páně se také nazývalo štědrým dnem, kdy se lidé obdarovávali a hospodyně pekly zvláštní chléb, tzv. szczodraki, nabídnout jej přijíždějícím hostům. Oblíbený byl i zvyk chodit na szczodrakas, 

t. j. návštěvy domů dětmi a koledníky, také oblečenými jako Tři králové. Výměnou za přání pro hostitele, zpívání koled nebo hraní scének z betlémů dostali návštěvníci občerstvení a drobné dary. Obecně se v tento den nikdo nešetřil jídlem a dárky, což mělo i odkaz na dárky, které Ježíškovi nabízeli Tři králové. U soudů dostávali sluhové další odměny a všechny děti dostávaly červená jablka a ořechy, které jim měly dát zdravé tváře a silné zuby.

Mandlový král

Ve staropolských dobách se ke Zjevení Páně vztahoval ještě jeden zajímavý zvyk, nejrozšířenější ve městech a dvorských rodinách. Byla to hra na mandlového krále. Na začátku byla v jednom ze sušenek nebo perníčků ukryta mandle, aby si je pak muži mohli nakreslit. Kdo dostal dort s náplní, stal se mandlovým králem. Stejné pravidlo hry platilo i pro ženy. Tímto způsobem byl vybrán mandlový pár, který usedl na čestné místo u stolu a dostal ceny. Zároveň však po celou dobu začátku karnevalu byli král a královna povinni vykonávat svou vládu, a proto organizovat zábavu pro obyvatele a hosty.

Jak dnes slavíme Zjevení Páně?

V současné době v Polsku nepěstujeme tolik různých tradic a zvyků, jaké se kdysi dodržovaly u příležitosti Tří králů na vesnicích a ve městech. Zde stojí za zmínku, že v důsledku jednání komunistických úřadů po dobu 50 let již 6. leden nebyl svátkem a dnem pracovního klidu. V roce 2011 se jím opět stal.

Přestože se nevracíme ke starým tradicím slavení Zjevení Páně v Polsku, můžeme jistě přiznat, že se vyvinul nový zvyk slavit tento svátek, tedy účast na tříkrálovém průvodu. V mnoha městech v zemi a po celém světě je organizován pouliční průvod dětí a dospělých oblečených jako postavy z betlémových her, včetně: andělé, pastýři, králové. Zbývající účastníci průvodu si na hlavu nasadili papírové koruny. Tříkrálový průvod je obrovská akce, které se účastní několik milionů Poláků a k této iniciativě se připojuje stále více nových měst a pořádají pro své obyvatele pouliční betlémy.

Jacek PLacek