Sladké pochoutky jsou pro mnohé z nás nezbytným prvkem jídelníčku a život bez nich bychom si jen těžko dokázali představit. Podobně uvažovali i naši předkové před tisíci lety, cukrovinky a cukrářské výrobky se sice tehdy ještě nevyráběly, ale sladká chuť medu, ovoce, březové nebo javorové mízy už byla známá. Seznamte se s historií cukrářství a prvními sladkostmi na světě!

Od medu po cukr

Med byl běžně používaným sladidlem již od pravěku. Jeho chuť si užívali staří Egypťané a Řekové. Váleli do něj ovoce, ořechy, stonky rostlin nebo je vařili v medu – a tak vznikly originální bonbóny! V té době už byly chlebové pece a postupem času se do zadělaného těsta začal přidávat med, čili se vyráběly první cukrovinky!

Pokud však jde o cukr, ten se poprvé objevil v Indii, kde se cukrová třtina pěstovala. Do Evropy se dostala v 5. století př. n. l. Řekové ji nazývali „bílá sůl“ – na rozdíl od mořské soli, která měla tehdy šedou barvu. Byli to ale Arabové, kteří byli mistry v rafinaci cukru a jeho využití k výrobě sladkých produktů. Vynalezli karamel a marcipán. V té době byl ale cukr ještě luxusní zboží a byl dokonce považován za lék. Bylo vyrobeno z tablety na trávení, s přídavkem zrnek anýzu, jalovce, hřebíčku nebo zázvoru.

Oplatkáři a cukráři

Kdo byli první cukráři? Ve starověkém Řecku se vyráběly speciální svatební koláčky zvané oplatky, které se pekly mezi dvěma rozpálenými žehličkami. Proto se první cukráři nazývali oplatkowcy. Dnes se touto metodou vyrábí těsto na vafle. Po nějaké době se k pečení začalo používat máslo a kvasnice, které se získávaly z kalů při výrobě piva nebo vína. A tak cukrářství dostalo nový formát.

Skutečný rozkvět cukrářství však nastal v Itálii. Právě tam ve městě Salerno v 11. století založili Arabové první cukrářskou školu. Učili se tam získávat cukr z cukrové třtiny, připravovat zavařeniny, šťávy a léky. Postupně se hlavními centry cukrářství stala města severní Itálie, především Benátky a Janov. Byli to benátští mistři, kteří pro příjezd princezny Beatrice v roce 1492 připravili přes 300 pokrmů a ozdob z pozlaceného cukru.

Kakaovníky a cukrovary - další fáze vývoje

Zavlečení kakaa z Ameriky do Evropy v 16. století mělo velmi významný vliv na rozvoj cukrovinek a výroby cukrovinek. Místní lidé používali drcené kakaové boby k přípravě rituálních nápojů. Evropané je ale míchali s mlékem a tak vznikl čokoládový nápoj a v 19. století první čokoládová tyčinka. 

A kdy přestal být cukr luxusním zbožím a mohl se používat ve velkém? – Což prospělo i cukrářům. Zpočátku se tento produkt získával pouze z cukrové třtiny, která se do Evropy dovážela z Asie a Ameriky. V 16. století byl v Německu založen první cukrovar. Toto zboží však bylo stále velmi drahé. Až v 19. století se začal vyrábět cukr z cukrové řepy – pěstovala se v Evropě a díky tomu se výrazně snížily náklady. Od tohoto okamžiku přestal být cukr zbožím pro bohaté a cukrářské výrobky mohly být nabízeny širšímu okruhu zákazníků. V té rozhodující době vznikly v Polsku továrny slavných cukrářů jako Wedel a Blikle.

Dnešní svět sladkostí

V dnešní době má každý snadný přístup ke sladkostem a sladkému pečivu. Máme široký výběr velmi odlišných produktů a trik je v tom, abyste si pro sebe vybrali tu správnou. A mnozí z nás chtějí jíst zdravě a udržet si štíhlou linii. Někteří výrobci sladkostí a cukrovinek proto v reakci na potřeby zákazníků nahrazují běžný cukr zdravějším xylitolem, datlovým sirupem nebo mixem mletého sladkého ovoce. A tak vznikají ukázkové dietní tyčinky.

Také v samotném cukrářském průmyslu se stále více prosazuje trend používání pouze přírodních surovin, kupř. skutečná vejce, zavařeniny, čokoláda, místo umělých přísad nebo konzervantů. Díky této tradiční receptuře si dorty zachovávají svou jedinečnou, domácí chuť a vůni – jsou „jako dřív“. A právě takové pečivo, připravené podle rodinných receptů, nabízí ten náš => Cukrárna Jacka Placeka.