Vánoční sezóna končí Tří králů a následuje karneval, který trvá až do Popeleční středy. Od pradávna je to doba velkolepých večírků, kostýmových večírků, společenských setkání, ale je to také skvělá příležitost k pojídání nejrůznějších pochutin. Jak se slavil karneval ve starověkém Polsku a jak to děláme dnes? Jaké lahůdky byly na stolech v minulosti a co připravujeme nyní? Odpovědi na tyto otázky najdete v našem článku.

Co znamená karneval a odkud tato tradice pochází?

Počátky karnevalu sahají do starověku, kdy se bohům úrody věnovalo zvláštní uctívání a na jejich počest se pořádaly hry a tance. Tento zvyk přetrval po staletí. Opravdovým rozkvětem karnevalu v Evropě se však stal až středověk a nejhlasitěji se slavil v Itálii, kde se rozvinula i jeho modernější podoba. Samotný název „karneval“ pochází z latiny a v italštině je zachován jako karnevalu, doslova znamená: maso (carne) Ahoj (údolí). Důvodem k oslavě byla proto možnost jíst maso před začátkem postní doby, kdy již taková jídla nebyla povolena. Ve staré polské nomenklatuře existovaly výrazy „Zapusty“ nebo „sięsopusty“, které podobně označovaly specifický účel zábavy a hodování.

Jak se v minulosti slavil karneval v Polsku?

V dávných dobách byl karneval dlouho očekávaným a hlasitě oslavovaným obdobím. Dlouhé zimní večery byly příznivé pro setkávání, hodování a pořádání různých společenských zábav. Lidé se bavili na vesnicích, ve městech i na panstvích a všude panovala radostná atmosféra a bylo dovoleno více zábavy než v jiných ročních obdobích.

Jízdy na saních, které trvaly až několik dní, byly v té době mezi šlechtou a šlechtou velmi oblíbené. Lidé za doprovodu hudebníků jezdili na saních od panského sídla k panskému dvoru, aby se společně bavili, tančili, jedli a pili. Další formou zábavy pro bohaté byly kostýmy a plesy masek, které si postupem času oblíbili i obyvatelé měst. Například ve Varšavě 17. století tzv reduty, tedy maskované koule podle italského vzoru. Italský chlapík je zorganizoval ve svých prostorách. Díky povinným maskám si všichni účastníci mohli mezi sebou volně hrát, bez rozdílu mezi sociálními vrstvami nebo profesními skupinami. 

Také na vesnicích byl masopust časem tanců, hodů a obecných zhýralostí, doprovázených různými rituály a zvyky. Na stoly se podávalo maso a alkohol a sousedská setkání, např. na trhání peří, se proměnila v taneční hry za doprovodu vesnických muzikantů. K masopustním tradicím patřily průvody koledníků oděných převážně jako zvířata a tzv makakové, z nichž nejvýznamnější byli zubři. Krojovaní chodili dům od domu a žádali o dary nebo občerstvení. Někdy takové návštěvy končily zábavou a dlouhým hodováním.

Za zmínku také stojí, že ve starém Polsku se nejhlasitěji slavily poslední dny masopustu, t. j. t. zv. Masopustní úterý, které trvalo od Tučného čtvrtka do úterý o půlnoci před Popeleční středou. Tenkrát radovánkám, obžerství a pití nebralo konce – lidé chtěli jíst a bavit se „do zásoby“, protože se chystal půst. Jeho příchod byl symbolizován tím, že na konci večírku přinesli kostru sledě a posypali popel na práh domu.

Jak slavíme karneval dnes?

V Polsku si dnes již masopust nespojujeme s tak velkolepými oslavami, které se odehrávaly na panských dvorech, hostincích či vesnických chalupách, a mnoho masopustních rituálů a zvyků prostě neznáme. Období karnevalu je však stále vhodnou dobou pro pořádání speciálních akcí, tanečních a kostýmních zábav, zejména pro děti. A tučný čtvrtek je pořád den, kdy se beztrestně pojídají koblihy a jiné sladkosti. 

V mnoha městech a regionech po celém světě se však karneval stále slaví jako velká oslava radosti, zábavy, tance a maškar. Největší a nejznámější karnevalový průvod se koná v Rio de Janeiru. Ulice města se na 5 dní a 5 nocí promění v obrovskou taneční podívanou, při které mezi sebou soutěží tanečníci z jednotlivých škol brazilské samby. Dalším městem proslulým kontinuitou karnevalových tradic jsou Benátky. Zde je nedílnou součástí hry maska, kterou musí mít každý účastník na sobě a převzít prozatím roli konkrétní postavy. Karneval se navíc stále slaví na Tenerife, v Dánsku, Kanadě a New Orleans.

Karnevalové pochoutky minulé i současné 

Jak jsme již psali dříve, masopust byl odjakživa spojen s hojností jídla, čemuž napovídá i jeho název. Tradičně se jedlo hlavně maso a tučná jídla, aby se s nimi pak v postní době rozloučili. Na stoly byly umístěny klobásy, šunky, paštiky, pokrmy ze zvěřiny, ryby a bigos. Nechyběly ani různé sladkosti: => koláče, koláče, perník, ovoce v medu včetně tučných palačinek, bliny, faworki a koblihy – kterým se dříve říkalo chrust a pampuchy. Hody navíc musely být naplněny velkým množstvím alkoholu. Dominantními nápoji bylo pivo, víno a medovina.

V současnosti tradice masopustních pochoutek přežívá především v oslavě tučného čtvrtku. Tehdy se pupeny objevují ve většině domácností, škol a pracovišť => cukrárny nabízejí je s různými náplněmi. Mezi další sladké občerstvení oblíbené v tento den patří faworki, koblihy, rozety a hnízda (také známé jako španělské koblihy).

Období karnevalu je navíc skvělou příležitostí, jak sníst nejrůznější sladkosti a nabídnout je hostům. Doporučujeme Vám seznámit se s nabídkou Cukrárny Jacek Placek a objednat si naše pečivo. Náš sortiment obsahuje mnoho produktů, které jsou ideální pro karnevalové akce - => tvarohové koláče, křehké sušenky, krémové dorty, => koláče v různých příchutích a mnoha dalších návrzích, mezi kterými si jistě každý najde to své.